Proč balkony a proč ne lodžie?

Na tuto otázku si asi většina obyvatel našeho domu odpoví, že příčinou této podoby revitalizace domu jsem já a moje „nepřijatelné“ požadavky (i když mi nikdo nikdy neřekl, v čem jsou nepřijatelné).

Členové výboru a kontrolní komise ovšem znají správnou odpověď – příčinou toho, že místo výměny balkonů za betonové lodžie se u nás budou pouze nahrazovat staré balkony novými (opět plechovými), je problém s duplicitním vlastnictvím pozemků pod naším domem!

Tato základní příčina pak byla doplněna neochotou členů výboru jednat se soukromými vlastníky pozemků pod domem a rovněž snahou o co nejrychlejší cestu k výsledku, tj. zateplení domu. Hned po svém zvolení v dubnu 2012 předseda výboru totiž jasně sdělil mému synovi, co je jeho cílem – dokončit revitalizaci domu, tím zhodnotit svůj byt a odstěhovat se jinam.

Jaká jsou fakta?

• V prosinci 2011 rozhodlo shromáždění „o pověření výboru SVJ ke sjednání smluv s vlastníky pozemků za účelem získání souhlasu se stavebním povolením“ (viz http://www.stouracova.cz/2012/zapis-shromazdeni-22-12-2011/).
• V lednu 2012 shromáždění schválilo revitalizaci domu v podobě náhrady balkonů betonovými lodžiemi a přístavby lodžií ke stávajícím a pověřilo výbor „k osobnímu jednání s každým vlastníkem k získání jeho písemného vyjádření k předloženému návrhu stavebních úprav“ (viz http://www.stouracova.cz/2012/zapis-ze-shromazdeni-leden-201/).
• Do dubnového shromáždění získal můj syn vyjádření všech 95 tehdejších obyvatel domu – 83 souhlasilo (76 vlastníků a 7 družstevníků), 6 nesouhlasilo (mělo nějaké výhrady či požadavky) a 6 se nevyjádřilo (zbylí členové výboru a většina kontrolní komise) (viz http://www.stouracova.cz/2012/vysledky-souhlas-stavebni-upravy/).
• V dubnu 2012 se nově zvolený výbor vyjádřil ke svému pověření ke sjednání smluv s vlastníky pozemků („Výbor SVJ bude hledat cesty, jak šetřit prostředky SVJ.“ – viz zápis ze shromáždění 19. 4. 2012) a zároveň se přihlásil k uloženému úkolu ohledně osobního jednání se členy SVJ („Nový výbor převezme existující souhlasy a povede jednání s vlastníky, kteří doposud souhlas neposkytli, nebo mají nejasnosti s navrženými stavebními úpravami.“).
• Po svém zvolení v dubnu 2012 mne nová místopředsedkyně výboru paní Pelikánová ujišťovala, že právě ona bude asi obcházet nesouhlasící členy a zjišťovat důvody jejich nesouhlasu. Nikdy za mnou ale nepřišla, byť mé důvody nesouhlasu (splacení mé části úvěru hotově předem a dodržení šikmého tvaru lodžií) znala!
  Obdobně i předsedkyně kontrolní komise paní Hanzíková mi v říjnu 2012, když jsem jí předávala své podněty ohledně přešetření činnosti výboru (změny při opravě střechy, výběrové řízení, další právník), říkala, že „když bude dobrá vůle, tak se domluvíme“. Já jsem ji ke schůzce vyzývala, takže čí „dobrá vůle“ chyběla, když za mnou nikdy nepřišla?!
• Do listopadového shromáždění nový výbor jednal se všemi členy, kteří nesouhlasili, kromě mne!
  Dohodl se jak s oběma nesouhlasícími vlastníky krajních bytů s lodžiemi (jednomu nabídnul místo lodžie provedení s terasou, druhému asi individuální hrazení nákladů na lodžie), tak s oběma vlastníky prostředních třípokojových bytů, kteří požadovali rovné lodžie (nikoliv schválený typ lodžií se zkosenými rohy – tzv. šikmé lodžie).
  Na vlastníka prostředního jednopokojového bytu bez balkonu, který chtěl přistavět lodžie i k těmto bytům, měl těžko splnitelné nereálné finanční požadavky.
• Na shromáždění 29. 11. 2012 jsem vysvětlila, proč nemohu současnému výboru dát svůj souhlas s revitalizací domu (viz http://www.stouracova.cz/2012/text-dokumentu-pi-hany-sormove-cteny-na-shromazdeni-29-11-2012/).
• Poté, co si výbor nechal odhlasovat důvěru od většiny přítomných členů, jsem už 5. 12. 2012 předložila výboru své požadavky ke znovuzískání mé ztracené důvěry k tomuto výboru
  (viz http://www.stouracova.cz/wp-content/uploads/2012/12/dopis-vybor-dalsi-postup.pdf).
• Na tyto požadavky výbor nijak nereagoval, nikdy mne k žádnému jednání o mých požadavcích nevyzval a na žádném shromáždění je do programu jednání nezařadil, takže neumožnil jejich řádné projednání před členy SVJ!
• Výbor ještě do 15. 12. 2012 získal chybějící souhlas vlastníka prostředního jednopokojového bytu (podle mého názoru jej prostě podvedl) a prohlásil variantu náhrady balkonů betonovými lodžiemi za nerealizovatelnou z důvodů mého nesouhlasu.
  Zároveň s odkazem na většinové hlasování členů na shromáždění ohledně výměny balkonů za balkony začal intenzivně pracovat na získání potřebného souhlasu (75 % všech členů) pro tuto variantu. Tomuto svému cíli se pak věnoval výbor prakticky celý letošní rok.
• Výbor 24. 4. 2013 podal na stavebním úřadě podnět k posouzení stavu ocelových balkonů našeho domu (lidově řečeno nás všechny udal na stavebním úřadě) – podotýkám, že žádný ze členů výboru nebydlí v bytě s balkonem, všichni bydlí ve vchodu 17 v krajních bytech se zapuštěnou lodžií!
  Podle mne bylo cílem této akce výboru vyvolat tlak na členy ohledně jejich souhlasu s variantou „balkon za balkon“ (samozřejmě s příslušným popuzením obyvatel domu vůči mně – viz bezdůvodné zmínky o mně a mém nesouhlasu v zápisech ze schůzí výboru, pomluvy a lži o mně a mé rodině šířené v posledním roce po domě). Důležitým cílem této akce bylo ale podle mne také vyvolání tlaku na stavební úřad, aby po odstranění balkonů „z moci úřední“ došlo k následnému snazšímu jednání se SÚ ohledně výměny za nové balkony (bez nutnosti stavebního povolení – viz níže).
• V květnu 2013 nařizuje SÚ vlastníkům balkonů provedení zabránění vstupu na balkon a následně pak v říjnu 2013 nařizuje vlastníkům neodkladné odstranění jejich balkonu.
• Členové výboru v květnu osobně obcházejí jednotlivé vlastníky a získávají jejich podpisy pod listinu, která kromě výměny balkonů za nové balkony slibuje vlastníkům krajních bytů se stávajícími lodžiemi jejich individuální zasklení „financované z fondu oprav“.
  Mne ovšem z této kampaně opět vynechávají, i když jim musí být jasné, že pro takovýto způsob financování je nutný souhlas všech členů. Proč členy tedy obcházejí?
• Domem se dále šíří nesmyslné lži, že já nikdy nedám svůj souhlas k lodžiím. Místopředsedkyně výboru mi odmítá odpovědět na můj dotaz, v čem jsou mé požadavky špatné, a beze slova i rozloučení odchází.
  Jak paní Pelikánová, tak paní Hanzíková se mi už od začátku roku pečlivě vyhýbají – zdá se mi, že obě asi „hryže svědomí“ (to předseda výboru pan Štěrba je jiný formát – již zdálky mne vždy hlasitě zdraví a svým způsobem se mi prostě vysmívá!). Proč asi takové chování?
• Do programu shromáždění 31. 5. 2013 výbor nezařazuje bod jednání ohledně mých požadavků, mé snahy o vysvětlení důvodů mých postojů a zdůvodnění zařazení tohoto bodu do programu jednání se setkávají s příkrým nesouhlasem členů výboru a kontrolní komise, kterým se podaří přesvědčit i přítomné členy, aby hlasováním členové SVJ odmítli vyslechnout mé důvody a zařadit tento bod do programu (k tomu mohu jen dodat, že právo „předkládat orgánům společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti společenství“ zaručují každému členu stanovy SVJ – ty tímto aktem byly tedy zjevně porušeny).
  Aspoň dodatečné vysvětlení mých požadavků jsem zveřejnila bezprostředně po shromáždění na webu http://www.stouracova.cz/2013/informovanost-pruhlednost-kontrolovatelnost/#more-593, kde jsem členy zároveň upozornila na skutečné cíle výboru:
  „Je mi jasné, že výbor můj souhlas s výměnou balkonů za lodžie nechce a nikdy nechtěl! To bylo z jejich jednání na schůzi patrné. Má totiž jiné cíle – vyměnit balkon za balkon, což je v našem případě mnohem jednodušší! A já mám být pro všechny členy jediným důvodem této změny projektu.“
• Na dotaz o stavu jednání s vlastníky pozemků odpovídá na květnovém shromáždění přítomný právník SVJ, že o jednání ohledně pozemků nemá žádné informace a že se tímto problémem nezabývá.
• Bezprostředně po květnovém shromáždění oznamuje jeden z členů kontrolní komise mému manželovi, že „odvolá také svůj souhlas s lodžiemi, aby v tom manželka nebyla sama“.
  K tomuto kroku ale bohužel nikdy nenašel odvahu 🙁
• Shromáždění 31. 10. 2013 přijímá usnesení o změně revitalizace ve smyslu výměny balkonů za nové balkony (přes 75 % členů dalo svou plnou moc pro hlasování výboru a ten tak fakticky hlasoval za ně).
  Můj opakovaný pokus o zařazení bodu k projednání návrhů na usnesení, které mi umožní udělit souhlas s výměnou balkonů za betonové lodžie a s rozšířením stávajících lodžií je výborem odmítnut (a díky jeho plným mocem od ostatních členů je tedy odmítnut i většinou členů – vesměs nepřítomných).
• Předseda výboru na říjnové schůzi na otázku mého syna ohledně souhlasu vlastníků pozemků prohlásil, že problém souhlasu vlastníků pozemků je nyní již vyřešen.

Jaký je postoj místního stavebního úřadu?

• Na pouhé zateplení domu SÚ při dobrém požárním posudku nevyžaduje stavební povolení – tedy není potřeba souhlas vlastníků pozemků pod domem!
• Výměna balkonů za obdobné balkony – při dobrém statickém posudku (záleží na rozměrech, váze a způsobu uchycení do zdi) SÚ nevyžaduje stavební povolení – tedy opět není potřeba souhlas vlastníků pozemků pod domem!
• Náhrada balkonů betonovými lodžiemi – v tomto případě SÚ vždy vyžaduje stavební povolení (zásah do nosných zdí, změna vzhledu stavby – viz § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb.), a tedy i souhlas vlastníků pozemků pod domem!

Jaký mohl být další postup výboru?

• Jednat se soukromými vlastníky pozemků pod domem a uzavřít smlouvy ohledně jejich souhlasu, jak výboru uložilo shromáždění členů v prosinci 2011.
  Např. ve vedlejším domě Štouračova 9-11-13, který také stojí na pozemcích stejných duplicitních vlastníků, tato jednání už delší dobu vedou (o jejich průběhu ostatní členy pravidelně informují).
  Mimochodem – tento dům má souhlasy všech vlastníků k náhradě balkonů za betonové lodžie už přes 2 roky a přesto všichni mohou vidět, že stavební povolení na takovouto revitalizaci domu nezískal! Protože je ale nikdo neudal, mohou staré balkony dále užívat (na rozdíl od nás).
• Čekat na výsledek soudního sporu o určení vlastnictví, který mezi duplicitními vlastníky (stát a soukromé osoby) dosud probíhá – další stání soudu je nařízeno na 29. 11. 2013.
  Podle výsledků potom buď získáme pozemky převodem od státu, nebo je odkoupíme od soukromých vlastníků (to v případě jejich vítězství u soudu stejně budeme muset). Potom žádný další souhlas nebude už potřeba – vlastníky pozemků budou členové SVJ.
• V obou těchto případech lze provést zateplení zadní strany domu a obou štítů – není nutné stavební povolení, a tedy ani souhlas duplicitních vlastníků pozemků.
• Vysvětlit členům, že na variantu výměny balkonů za nové balkony není potřeba stavební povolení, a tedy ani souhlas vlastníků pozemků, a lze ji tedy bez dalších problémů ihned realizovat.
• Rozhodně ale měl výbor seznámit členy s uvedenými možnostmi a nechat na nich, aby sami rozhodli, kterou z nich si chtějí zvolit!
  Vždyť je docela možné a podle mne i velmi pravděpodobné, že kdyby výbor seznámil členy se všemi výhodami (ale i nevýhodami) uvedených variant, že by členové upřednostnili rychlé zateplení domu a zvolili by variantu výměny balkonů za nové balkony už před rokem! Výbor si tak mohl ušetřit svou téměř roční „přesvědčovací“ práci a náš dům mohl být už opraven.
  Proč to neudělali? Jenom proto, aby mohli očernit mou rodinu a svést na ni i případný neúspěch (možná i tato varianta bude vyžadovat stavební povolení, a tedy souhlas vlastníků pozemků)?!

Jaký z toho pro mne vyplývá závěr o skutečném postupu výboru?

• Výbor již na podzim minulého roku (říjen 2012) dospěl k závěru, že varianta revitalizace formou výměny „balkon za balkon“ pro něj bude schůdnější a rychlejší (nepotřebuje stavební povolení, a nemusí tedy jednat s vlastníky pozemků).
• Místo toho, aby tuto variantu výbor nabídl členům a nechal samotné členy si vybrat, zda chtějí čekat na lodžie, nebo mít hned balkony, tak se členové výboru (a myslím si, že členové kontrolní komise o tom museli minimálně vědět) rozhodli svalit všechnu vinu za změnu projektu revitalizace na mne!
  Vyhověli tím bývalému místopředsedovi výboru M. Kubišovi, který těžce snášel zveřejněné důvody odstoupení mého syna z výboru SVJ (viz http://www.stouracova.cz/2012/rezignace-predsedy-vyboru-svj/), dostali možnost pomluvit opozici, která jí „viděla do karet“ (mne a moji rodinu), navíc získali možnost bez problémů rychle realizovat zateplení svých bytů s lodžiemi (balkon přece nikdo z nich nemá).
  A pokud se ani tato varianta nepovede (i při ní bude nutné stavební povolení), a my tak zůstaneme bez balkonů (ty staré budeme muset odstranit), tak je přece viník hned po ruce – už vidím ty zápisy ze schůzí výboru: „Výbor za nic nemůže, jinak to nešlo, to chybějící souhlas paní Šormové donutil výbor postupovat tímto směrem“.
  Můj závěr je tedy jasný – stala jsem se pro výbor vítanou záminkou pro naplánovanou variantu „balkon za balkon“.
• Kdyby se členové výboru chtěli se mnou domluvit, tak se se mnou domluvit mohli. Já jsem jim stále nabízela řešení, ale oni se mnou nikdy nejednali, protože měli svůj jasný cíl – revitalizace bez stavebního povolení, tedy jedině s balkony!
  Možná v tom „nemluvení se mnou“ sehrály svou roli i mé požadavky na informovanost, průhlednost a kontrolovatelnost práce výboru (otevřené výběrové řízení kontrolované členy SVJ atd.)? Odpověď znají jen členové výboru a kontrolní komise. Možná se časem dostane i ke členům.
• Místo toho, aby se věnoval jednání s vlastníky pozemků, aby získal jejich souhlas a otevřel tak cestu ke stavebnímu povolení na výměnu balkonů za betonové lodžie, rozhodl se výbor pro variantu s balkony, kde toto stavební povolení (a tedy i souhlas vlastníků pozemků) nepotřebuje.
  Celý rok tak členové výboru a jejich spřízněnci věnovali špinění mojí rodiny, aby od ostatních členů SVJ doslova vymámili souhlas k variantě „balkon za balkon“. To se jim nakonec i podařilo – mne a moji rodinu pošpinili nesmyslnými pomluvami (nejen mezi obyvateli domu, ale i na bytovém družstvu, dokonce i na stavebním úřadě!) a vytoužený souhlas členů s výměnou balkonů za balkony na shromáždění 31. 10. získali.
  Kromě úsilí o získání členů pro variantu „balkon za balkon“ ale ještě věnoval výbor svou pozornost i stavebnímu úřadu, aby tam dosáhl odstranění balkonů „z moci úřední“ a tím si usnadnil prosazení svých záměrů. I to se mu nakonec podařilo a stavební úřad nařídil vlastníkům bezodkladné odstranění jejich balkonu.
  Teď už zbývá jenom získat oficiální vyjádření stavebního úřadu, že stavební povolení na tuto variantu revitalizace není potřeba. A pak už může nastoupit výborem (resp. výborem objednanou firmou) předem vybraný a doporučený dodavatel. Výbor je spokojen, členové ty balkony časem zkousnou a Šormovi? Těm to snad sousedé ještě osladí, ne?
• To, že výbor hledá různé cesty ke splnění uloženého úkolu, tj. revitalizace domu, je v pořádku (pokud samozřejmě zůstane při svém hledání na půdě legality a zákonnosti). Ale to, že tyto pokusy o jiné cesty chce zakrýt (ať už z obav před jejich pololegálností či z obav před jejich případným neúspěchem) přenášením viny za změny projektu na jiné členy, to je pro mne podlost a špinavost!
  Místo otevřeného jednání se členy preferuje výbor jenom zákulisní machinace a intriky
  Já jsem chtěla o všech otázkách otevřeně se členy hovořit. Výbor tomu bránil a členové o to bohužel nestáli.  Můj postoj byl a je stejný: místo postranních pomluv a šeptand otevřené jednání přede všemi!

Jaké z toho pro mne vyplývá ponaučení?

• Schválená varianta revitalizace ve smyslu výměny balkonů za nové balkony mi plně vyhovuje. Byly tím vlastně splněny mé základní požadavky – minimalizace zastínění přilehlé místnosti a vzhledem k nižší ceně za balkony oproti lodžiím (téměř o 3 miliony Kč) i mnohem menší a možná dokonce i žádný úvěr.
  Dále není potřeba vyčkávat na souhlas vlastníků pozemků a navíc mi svými příspěvku do fondu oprav na výměnu balkonu přispějí i vlastníci krajních bytů s lodžiemi (ti ostatně byli hlavními odpůrci mého vysvětlujícího vystoupení na shromáždění, jejich hlasy mu tak zabránily a neumožnily projednání mých návrhů) – viz http://www.stouracova.cz/2013/balkony-nebo-lodzie-a-kdo-to-zaplati/.
• Nevyhovuje mi ale nečestné a podlé jednání výboru! Členům výboru na původní variantě revitalizace („lodžie za balkony“) nezáleží (jednak nikdo z nich balkon nemá, jednak se někteří stejně chystají odstěhovat), ale veškerou vinu za její nerealizovatelnost svádějí na mne.
  Nikdo z členů výboru ani kontrolní komise nenašel odvahu (a minimálně slušnost) vystoupit před členy a říci jim pravdu o skutečných příčinách změny projektu nebo aspoň odvahu rezignovat na svou funkci (a tím vyjádřit svůj nesouhlas se zvoleným postupem výboru). To je jednak smutné, jednak varující do budoucna. Vždyť ti stejní lidé budou nadále rozhodovat o nakládání s penězi nás všech!
  Moje zklamání nad postoji zvolených funkcionářů je veliké – od některých jsem to i čekala, ale jiní, kterým jsem na začátku věřila, mne velice zklamali.
• Je zde pro mne ale ještě jedno ponaučení a nebojím se říci, že pro mne osobně jde o velké rozčarování. Tímto ponaučením je zklamání z postojů členů SVJ. Jestliže u zvolených funkcionářů se projevila podlost nebo zbabělost, tak u členů ukázala svou sílu lhostejnost a náchylnost přijmout bez dalšího vysvětlení nebo ověření jakoukoliv (i nesmyslnou) polopravdu a pomluvu. Ani ti sousedé, se kterými jsem se dříve běžně bavila, se mne nedokázali na důvody mých postojů zeptat, nedokázali mi dokonce ani vytknout, co se jim nelíbí nebo s čím z mých návrhů sami nesouhlasí. Někteří z nich dokonce ani neváhali se podepsat pod nesouhlas s provedenými stavebními úpravami v bytech mého syna, i když s nimi před tím, než je navštívili členové výboru, souhlasili. Nemohu si pomoci, ale tím se postavili na stranu udavačů!
  Členové se ukázali jako loutky v rukách výboru, které udělají, co jejich vodič (výbor) chce. Rezignovali na možnost získat informace o situaci a vytvořit si tak vlastní názor na celou věc. Naopak – předali svou rozhodovací odpovědnost výboru. Tomu pak odpovídá i výsledek, kterého tím dosáhli. Je to výsledek, který vyhovuje výboru, pochybuji ale, že vyhovuje většině členů.
  Moje svědomí je čisté – vždy jsem chtěla se členy o všem otevřeně hovořit, ale ti se ke mně obrátili zády a zcela se spolehli na výbor.
• I když jsem od začátku revitalizace upřednostňovala z důvodu zvýšeného zastínění balkony před lodžiemi (pro polohu našeho domu jsou určitě vhodnější), chtěla jsem vzhledem k výsledkům v anketě ostatním členům vyhovět (většina zvolila lodžie).
  Stále si myslím, že s mými požadavky, které se nedotýkají práv žádného vlastníka (předčasně splatit svou část úvěru jsem chtěla já, nechtěla jsem to přece po ostatních), i s diskuzí ohledně mých návrhů, které zvyšují průhlednost a kontrolovatelnost 2. etapy revitalizace (kontrolovat výbor může ten, kdo chce – kdo nechce, přece nemusí), nemohli mít členové problém. Přesto byli nejen výborem, ale především členy odmítnuty. Dokonce se o nich ani nesmělo mluvit!
• Odměnou za mou snahu o hledání kompromisu ale bylo ze strany výboru jen mlčení směrem ke mně a veřejné napadání a urážky (viz zápisy ze schůzí výboru) či neveřejné šíření polopravd a lží směrem ke členům SVJ. Ze strany členů jsem se dočkala vesměs jen tichého mlčení a nezájmu, možná u některých i výčitek (opět ale nijak nevyjádřených – pomíjím přitom osobu pana Z. Kubiše, který mne přestal zdravit).

A jaká je tedy moje odpověď na titulní otázku?

• Protože výbor došel k závěru, že varianta „balkon za balkon“ nevyžaduje stavební povolení a její realizace bude rychlejší a snadnější, protože nebude potřeba jednat s vlastníky pozemků (a samozřejmě ani se mnou).
• Protože to tak chtěl výbor a členové dali výboru svou plnou důvěru (a to dokonce i písemně svou plnou mocí k hlasování na shromáždění).
• Protože členové projevili nezájem o celou záležitost a nechtěli se nic dozvědět. Dostanou tedy to, co chtějí druzí (výbor).

A výhled do budoucna?

• Tento výbor rozhodně podle mne necítí žádnou potřebu se radit se členy, ptát se jich, co chtějí, informovat je o tom, jaké jsou možnosti, co lze a co je obtížné. O řadě důležitých věcí výbor rozhoduje sám, i když by tato rozhodnutí měl přenechat členům (výběr právního zástupce, technického dozoru, organizátora výběrového řízení atd.). O řadě věcí informuje opožděně a mnohdy až pod nátlakem (změna projektu střechy, informace o stavu hospodaření atd.). To do budoucna neskýtá dobré vyhlídky.
• Když výbor zjistil, že si může bez souhlasu členů klidně změnit projekt střechy a členům to nevadí (naše výhrady k této změně nikoho viditelně nezaujaly), že si může najmout dalšího právníka (kromě již zaplaceného na družstvu) a členům to opět nevadí (naše upozornění zase všichni ignorovali), tak pochopitelně sebevědomí členů výboru narostlo.
  Změna projektu revitalizace na variantu „balkon za balkon“ už byla obtížnější (nutnost souhlasu 75 % všech členů), ale i to výbor zvládnul (i když mu to zabralo téměř celý rok práce), dokonce se podařilo všechnu vinu svalit na mne. Opravdu skvělý výsledek.
• O nárůstu sebevědomí členů výboru svědčí i to, že od květnového shromáždění nám přestali poskytovat jakékoliv požadované podklady (předseda výboru s oblibou opakuje stále stejnou větu: „Žádostí se bude výbor SVJ  zabývat v termínu dle stanov“, i když dobře ví, že žádný termín stanovy neobsahují). Ani upozornění na toto jednání výboru, která směřujeme ke kontrolní komisi, nevedou k žádnému výsledku.
  Sebejistota členů výboru o tom, že členové se o problémy činnosti SVJ nezajímají, a tak je může výbor řešit po svém, je opravdu značná. Obávám se ale, že to nepovede k dobrým koncům 🙁
• Situaci lze ještě změnit – nic přece nebrání tomu, aby si členové vynutili na výboru změnu projektu a schválili nové usnesení (podle stanov může 25 % členů dokonce svolat shromáždění s daným programem – viz http://www.stouracova.cz/2013/chceme-lodzie-tak-pro-to-neco-udelejme/).
• Já už ale za vaše lodžie bojovat nebudu! Vy jste je chtěli, vy si je tedy musíte získat!
  Lze to i proti vůli výboru, ale upozorňuji vás, že to není snadné. Z dosavadního průběhu je zřejmé, že členové výboru i kontrolní komise (a já bych k nim přiřadila i zástupce správce domu, který bývá na schůzích výboru pravidelně přítomen) tvoří opravdu pevně semknutou skupinu, která si zvykla dělat všechno po svém, bez jakýchkoli ohledů na druhé.
  Nicméně stále platí, že výbor je podřízen členům – nikoliv naopak!

Někteří sousedé se mne ptali, zda se hodlám odstěhovat? Nevím, jak je takováto otázka mohla napadnout. Na této ulici bydlí jak všechny moje děti, tak i naši rodiče, takže žádné stěhování rozhodně nepřipadá v úvahu. Naše rodina na Štouračově začínala a naše rodina zde bude bydlet i nadále.

Jiné je to ovšem s bývalými, ale i se současnými členy výboru nebo kontrolní komise:

• Bývalý místopředseda M. Kubiš zde sice ještě stále pracuje jako zástupce správce domu (SBD Průkopník), ale bezprostředně po dokončení změn na střeše našeho domu (podle mne jsou tyto změny projektu střechy především jeho dílem) se odtud odstěhoval do rodinného domku.
• O úmyslech současného předsedy R. Štěrby jsem již psala na začátku – jak řekl hned po svém zvolení v dubnu 2012 mému synovi, chce dokončit revitalizaci domu, tím zhodnotit svůj byt a odstěhovat se pryč.
• Současná místopředsedkyně paní Pelikánová se podle mne už rovněž odstěhovala, i když vlastníkem bytu stále zůstává (jinak by totiž přestala být členem výboru i SVJ). Zdá se mi, že si asi vyměnila bydlení se svou dcerou.
• I jeden z členů kontrolní komise se už pravděpodobně odstěhoval (již od léta zde bydlí jeho dcera), i když i on spolu s manželkou zatím zůstávají vlastníky bytu (asi ze stejných důvodů jako paní místopředsedkyně).

Všechny tyto popsané skutečnosti ve mně neodbytně vyvolávají ještě jednu (už opravdu poslední) otázku:

Co ještě si ti, co zde zůstanou bydlet, nechají vnutit od těch, kteří odtud postupně mizí?

Štítky: kontrolní komise, reakce vlastníků, revitalizace domu, SVJ, výbor